Max Holloway ubránil titul a vzal Edgarovi poslední naději na zlato

Max Holloway ubránil titul a vzal Edgarovi poslední naději na zlato


Legenda pérové váhy zůstává neochvějně na trůnu, vyzyvatel Edgar dostane další šanci už jen těžko

Finále večera na UFC 240 nabídlo souboj krále pérové váhy Maxe Hollowaye a o deset let staršího (tedy sedmatřicetiletého) Frankieho Edgara. Ani jednoho jistě není potřeba zdlouhavě představovat - však Hollowayových ohromujících kombinací a neskutečného tlaku se naučil bát celý zbytek divize, a bývalý šampion lehké váhy Edgar také není v oktagonu žádným nováčkem.

forbes holloway

Kdo se ale i tentokrát těšil na Hollowayův ikonický tlak a nekončící déšť úderů, na který už nikdo dlouhé roky nenašel odpověď, čekal by marně. Max využil jiné zbraně. Kombinaci fenomenální obrany, fantastického čtení vzdálenosti a vysoké přesnosti jabů. A stačilo to naprosto bez problémů.

Hned první kolo naznačilo, v jakém duchu se ponese celý souboj. Po pár minutách tradičního oťukávání a odhadování soupeře se Max pustil do práce rukama, zatímco Frankie nízkými kopy na lýtko naznačil, že se bude snažit omezit protivníkovu hybnost. Což byl plán, který mohl fungovat, kdyby se ho Edgar držel celou dobu, jenže tak se nestalo.

Ve druhém kole bylo jasné, že Holloway umí tančit na hranici dosahu tak dovedně, že nebude vůbec žádný med ho něčím pořádně trefit. Edgar se to pokusil kontrovat pomocí takedownů, jenže Holloway má nejspíš těžiště na úrovni menší černé díry. Ačkoliv Edgarovy snahy o strh na zem nebyly technicky vůbec špatné, šampion je ustál pevný jak skála. Sám pak na konec kola přidal tečku v podobě nejspíš nejvýraznějšího úderu celého zápasu - překrásného kopu z otočky na tělo, po němž Edgar odplachtil na klec jak pytel brambor.

Třetí kolo, stejný příběh. Marné pokusy o takedown, které se rozbíjely o Hollowayovu obranu, a přesné výpady z druhé strany, které sice nehrozily knockoutem, ale s ocelovou jistotou navyšovaly šampionovo skóre. Těsně před koncem se Holloway pustil do trochu zuřivějšího útoku, což Edgar kontroval prvním (a posledním) úspěšným strhem na zem, kde ale Hollowaye nedokázal udržet. I tak se však jednalo o jediné kolo, v němž by se o vítězi dalo alespoň trochu debatovat.

Zdroj: CBS Sports

Šampion bojoval i ve čtvrtém kole velice trpělivě, což lidem obeznámeným s jeho obvyklým stylem muselo přijít jako značný nezvyk. Následovalo pět minut boxerských výměn, v nichž byl ale Holloway vždy o kousek rychlejší, o kousek přesnější, o ždibec mrštnější. A činil tak s nesmírnou lehkostí.

V posledním kole už musel Edgar tak nějak tušit, že pokud si chce obléknout titulový pás, bude muset zápas ukončit před limitem. I přesto ale neexplodoval do zuřivého útoku. Ono prostě nebylo kudy. Holloway si hlídal vzdálenost a držel si soupeře od těla zkrátka až moc dovedně. Edgar to samozřejmě neodpískal, opět se pokusil dostat boj na zem, ale zase bezvýsledně. Maxova obrana takedownů se po zápase zastavila na 92% úspěšnosti, což snad ani nepotřebuje další komentář.

Zápas sice nenabídl tradiční tornáda pěstí, jak je Max Holloway umí, ale přesto se bylo na co dívat. Nesmírně technicky vytříbený boj na nejvyšší úrovni. Šampion vyzyvatele v postoji jednoznačně překonal a za pětadvacet minut navzdory třinácti pokusům soupeře nepřipustil přechod do boje na zemi. Nebylo proto žádným překvapením, když nakonec vyhrál na body, a to tak, že dva ze tří rozhodčích mu dokonce přisoudili všech pět kol.

Zdroj: Yahoo! Sports

Pro bezmála čtyřicetiletého Edgara to tak s největší pravděpodobností znamená konec nadějí na zlato z pérové divize - k další šanci získat titul už se ve své kariéře bude dostávat jen těžko. Ale úplně nemožné to samozřejmě není. Však Frankie nemá v úmyslu nic vzdávat, jak sám prohlásil v rozhovoru po zápase. "Nic nekončí. Ještě mám v sobě mraky chuti bojovat. Max je nejlepší na světě a já se s ním bil jak rovný s rovným."

Holloway si připsal třetí úspěšnou obranu pásu v řadě a v pérové váze prohrál naposled před šesti lety s Conorem McGregorem.

Zdroje:  Archiv , vlastní