Je neděle, poslední den podzimního turnaje sumó a do play-off zápasu o to, kdo se stane vítězem celého turnaje nastupují dva zápasníci. Na jedné straně je jednadvacetiletý mladíček Atamifudži, který všechny šokoval tím, že celý turnaj vedl a to navzdory faktu, že právě postoupil z nižší divize džúrjó. Pokud by zvítězil, po více než sto letech by se objevil zápasník, který vyhrál jak turnaj v džúrjó, tak následně v nejvyšší divizi makuuči. Z hlediště jej sleduje i jeho maminka s doma vyrobeným plakátkem.

Proti němu stojí sedmadvacetiletý ózeki Takakeišó. Je stavěný jako malý tank a do play-off se probojoval po nepříliš dobrém startu. Oba borci mají skóre 11-4, což je na vítěze turnaje skandálně málo. Ano, tenhle podzimní turnaj je podivný a favorité prohrávali jak na běžícím pásu, o čemž jsme i psali. Takakeišó je velkou nadějí sumó na nového jokozunu, který bude přímo z Japonska, ovšem jeho cestu mu hatí neustálá zranění. Do turnaje nastupoval prakticky bez tréninku. Stejně jako v jejich prvním střetnutí, kdy vyhrál, Takakeišó ukazuje s arogancí sobě vlastní mladíčkovi, že tentokrát hraje v jiné lize, několikrát se okázale zvedne a zase začne rozcvičovat, aby soupeře rozhodil (což je v sumó běžné) a pro jistotu ještě Atamifudžiho „vycuká“ k falešnému startu.

Hala i diváci u obrazovek jsou napnutí k prasknutí. Oba borci vyznávají silové sumó a tvrdé starty. Zkušený a rozhodně ne skromný ózeki stojí proti tichému mladíčkovi, který překvapil všechny. Který příběh zvítězí? Bude to několikaminutový souboj? Kdo vyjde z prvotního střetu (tačiai) lépe? Atamifudži má už obě ruce na zemi, Takakeišó hrábne a zdá se, že se ani oběma pěstmi dohjó nedotkne, Atamifudži vyráží vpřed jako dělová koule a… henka!

Henka. Co je henka? Zcela legální technika v sumó, kdy zápasník místo střetu s protivníkem uskočí do strany a soupeře, který ztratí rovnováhu, srazí stržením za hlavu, krk nebo záda k zemi. Ačkoliv se jedná o povolenou techniku, je na ni pohlíženo s despektem a to čím výš je zápasník postavený, tím spíš by henku neměl podle „pravidel slušného chování“ dělat. Henka může pomoci malým zápasníkům při střetu s mnohem většími (byť Midorifudži ukazoval, že i malý rikiši může vítězit technickým sumó), ale pořád je považováno za ukázku krásného sumó střetnutí v dohjó, ideálně s borci zaklesnutými za pás svého soupeře. Pokud jste jokozuna nebo ózeki, henka okamžitě znamená velkou kritiku ze strany fanoušků, novinářů a někdy i vyčinění za zavřenými dveřmi od Japonské asociace sumó a Rady schvalování jokozunů. Na vítěznou techniku se podívejte níže:

Je mets pas mon réveil un dimanche matin en lendemain de soirée pour voir un Ozeki faire un Henka sur un mec né avant hier. Sur ce, BRAVO ATAMIFUJI pour cette magnifique performance tout le long du basho ❤️ #熱海富士　#sumo　 #相撲pic.twitter.com/DkfvBjV34y

— Rousson (@risson7845) September 24, 2023

V tomto případě ovšem šlo o ještě větší průšvih pro Takakeišóvo pověst. Jeden z amerických fanoušků vše shrnul v krátkém komentáři, který situaci skvěle vystihuje. „Uděláš henku? V play-off? Jako ózeki? Proti klukovi, kterému je 21 let a je čerstvě maegašira 15? A sám máš skóre 11-4??“ Takakeišó zvítězil, ale ve skutečnosti utrpěl velký šrám na jedné z nejcennějších vlastností pro rikiši – na cti. Publikum v hale bylo zřetelně zklamané, na Takakeiša se nesnesl déšť polštářků, jak se děje po skvělém zápase, Asociace si musela rvát vlasy nad tím, že tohle není kladné promo a internet explodoval.

Už anglosaská hardcore komunita se zčásti do Takakeiša pustila a mnohem menší část jej bránila (jako vždy na internetu). Někdo poukazoval, že hlavní je výhra. Někdo, že to nebyla čistá henka. Další oponovali, že v sumó jde víc než jen o výhru. Že nebyla čistá jen proto, že nebyl dost rychlý, aby uskočil úplně. Nebylo to ale nic proti japonskému internetu. Žurnalisté si zachovávali odstup, ovšem fanoušci se do ózekiho pustili s vervou a kritizovali jeho nesportovní chování v kombinaci s mizernými výkony. Za posledních sedmdesát let se teprve počtvrté stalo, že by vítěz turnaje měl skóre pouze 11-4. Současné sumó se nachází v transformativní fázi, čehož jsou důkazem i výsledky z podzimního turnaje, ale jeho analýze se budeme věnovat v jiném článku.

Vítězná henka, kdy Takakekišó (v černém) poslal na zem útočícího Atamifudžiho | zdroj: Foto: Profimedia

Tenhle patří Takakeišóovi. Že neměl nejlepší turnaj potvrzuje fakt, že už předem nebyl v nominacích na Cenu za výjimečný výkon, kterou obvykle dostává vítěz turnaje. Naopak Atamifudži si odnesl Cenu za bojového ducha a také se zachoval tak, jak Asociace potřebovala. Nejprve naprosto získal fanoušky tím, že po prohraném finále nedokázal udržet kamennou tvář a po cestě do šaten se rozplakal. Následně vyjádřil uznání svému soupeři a řekl, že provedl vítěznou techniku a patří mu všechno uznání.

Nutno říct, že sám Takakeišó neměl vůbec snadný turnaj. Jeho problémy se zraněními jsou vleklé, pravidelně vynechává jeden turnaj nebo z něj odstupuje a mnohokrát byl v pozici kadoban, kdy ózeki musí mít v dalším turnaji větší počet výher, jinak přijde o hodnost. Kvůli zranění ramene a nohy před tímto turnajem netrénoval a bylo vidět, že jeho kardio není špičkové. Po nádherném zápase s Tobizaruem se vyčerpáním skoro nedokázal dostat zpátky do dohjó. Hodně se spekuluje, že sáhl po použití henky právě proto, že se ozvalo jedno z jeho zranění a nebo byl prostě vyčerpaný.

Co jej tedy čeká? Samozřejmě se mluví o dlouho očekávaném povýšení na jokozunu. Tím by pravděpodobně byl, kdyby poslední dva roky netrávil neustálým léčením a bojem o uchování hodnosti ózekiho. Spousta fanoušků tvrdí, že právě kvůli použití téhle techniky se podzimní turnaj nemůže počítat. Což je nesmysl a zmíněná Rady schvalování jokozunů už vydala prohlášení, kde mírnila vášně a víceméně dala velmi podprahové pokárání Takakeišóovi a zároveň pochválila jeho píli, snahu, nasazení a mezi řádky řekla, že by nového jokozunu ráda.

Což bude nakonec to hlavní. Současná scéna sumó prochází generační obměnou a chybí dominantní rikiši. Máme jednoho jokozunu, Terunofudžiho, ale ten tenhle turnaj kvůli zranění vynechal, z minulého hned na začátku odstoupil a hovoří se o tom, že ukončí kariéru. Asociace potřebuje alespoň jednoho jokozunu a v případě Takakeišóa by šlo dokonce i o japonského, což je bonus. Dá se tedy přepokládat, že pokud se nezraní a podá na dalším turnaji solidní výsledek, kdy se dostane alespoň na skóre kolem dvanácti, třinácti výher, bude z něj nový jokozuna. Sice se traduje pravidlo, že na povýšení do hodnosti jokozuny musí rikiši vyhrát dva turnaje za sebou, ale ve skutečnosti se to stalo jen v třetině případů, kdy se někdo stal jokozunou. Stačí jeden vyhraný turnaj a následně dobrý výsledek.

Takakeišó slaví zisk Císařova poháru se svými rodiči a kolegy | zdroj: Foto: Profimedia

Navíc, Takakeišó má svým sumó nejlepší profil na to být dobrým jokozunou, který dominuje v dohjó. Další dva ózeki měli problémy. Mongolové Kirišima a Hóšórjú jsou víc technické typy, oba měli problémy dostat se do pozitivních čísel a rozhodně nepůsobí tak dominantně jako Takakišó, který, když má dobrý den, soupeře prostě převálcuje kombinací síly a dynamiky.

Takže, i když Takakeišó utrpěl šrámy na své pověsti, má nakročeno k tomu být novým jokozunou. Jenže, nesmí se do dalšího turnaje, který začíná 10. listopadu, zranit a musí na něm podat skvělý výkon. A poražený Atamifudži? Ten se už teď stal miláčkem davů, pravděpodobně jej čeká povýšení do hodnosti maegaširy v rámci horní pětky, šestky a především ukázal, že vedle zraněného Hakuóhóa a velmi slibně se profilujícího Gónójamy patři mezi největší talenty.