Mluví se o něm jako o talentovaném bojovníkovi a naději českého MMA, což sám potvrzuje skvělými výsledky. Jen letos už má na kontě čtyři zápasy, ve všech případech se radoval z vítězství. V polovině srpna si dokonce došel pro amatérský titul organizace Cage Warriors.

Tobiáš Barták v rozhovoru pro Fights.cz promluvil o úrovni amatérského MMA a nastínil, jak se připravuje na cestu za vysněným titulem v UFC. Také vysvětlil, jak vnímá situaci kolem trenéra Jakuba Müllera, s nímž koncem minulého roku kvůli nesportovnímu chování a nenávistným komentářům vůči bojovníkům a jejich rodinám přestala spolupracovat i MMAA – Česká asociace smíšených bojových umění.

Podařilo se vám ukořistit amatérský pás organizace Cage Warriors. Jak jste se k zápasu vůbec dostal?

Nejvíce mi pomohl Losene Keita, který se spojil s trenérem majícím kontakty v organizaci Cage Warriors a dokázal mě tam dostat. Díky velmi dobré bilanci na Tapology jsme rovnou domluvili souboj o titul. Měl jsem bilanci 9 výher a 2 prohry, nyní mám 10 výher, soupeř měl 10 výher a 3 prohry. Oba jsme v amatérském žebříčku lehkých vah na Tapology hodně vysoko – on je stále kolem 20. místa a já přibližně 35. z celkových 3600 amatérských lehkých vah. Upřímně, tenhle žebříček pro mě nemá moc smysl, když jsem ho právě porazil. Reálně se v něm vidím výš.

S organizací jsou spojena obrovská jména, například Michael Bisping, Conor McGregor, Tom Aspinall, ale také Ivan Buchinger. Co pro vás titul znamená?

Mám o sobě hodně vysoké mínění. Tím nechci říct, že mě titul nepotěšil, ale není to pro mě nic výjimečného. Jsem hlavně vděčný za příležitosti, které mi tento úspěch otevírá do budoucna, protože po těch jdu. Nejsem typ, co by oslavoval samotný titul – pro mě je důležitý progres. Posunul jsem se zase o krok blíž k mým velkým cílům. Teď hlavně neusnout na vavřínech a pokračovat dál.

Jak vnímáte scénu ve Velké Británii? V čem se liší od MMA v Čechách?

Připadá mi to dost podobné. Ve Velké Británii mají velkou organizaci Cage Warriors, my tu máme Oktagon, RFA, KSW a další. Jak v Anglii, tak v Česku už i amatéři vidí, že se tím mohou uživit. Trénují po boku profíků, kteří se MMA opravdu živí jako plnohodnotnou prací, a to je pro ně velká motivace. Amatérská scéna jde obrovsky nahoru, je to úplně jinde než před lety. Dnes, v roce 2025, už každý vidí, že se tímto sportem dá vybudovat kariéra. Šestnáctiletí amatéři jsou schopní trénovat dvakrát denně s vidinou MMA jako zaměstnání, což před 20 lety nedělali ani nejlepší zápasníci u nás, protože museli mít i normální práci.

Jste velmi aktivní, jen za letošek už máte na kontě čtyři vítězné zápasy. Blíží se přestup mezi profíky?

Přestup nechci uspěchat, protože teď mám skvělé podmínky pro amatérskou kariéru. Mám dostatek zápasů na velkých galavečerech, většinou už i bez chráničů na holeně. Dá se říct, že už teď zápasím v takovém semi-profi režimu. Pokud půjde vše podle plánu, čekají mě velké zápasy a do profi bych mohl přestoupit v průběhu příštího roku, pravděpodobně po prázdninách. V momentální situaci mi ale nic nechybí a já nadále věřím svému procesu a progresu.

V minulosti jste startoval v RFA či KO Warriors. Zajímal by vás Oktagon? Jak zmíněné organizace hodnotíte?

Jsem rád, že jich je víc. Díky tomu tu není monopol, který by určoval ceny zápasníků, a konkurence zlepšuje podmínky pro fightery. Kam přesně moje kariéra povede a do jaké organizace půjdu, nechávám zatím na svém manažerovi a trenérovi Jakubu Müllerovi. Teď se soustředím jen na to, co mám před sebou.

V minulosti jste slavil úspěchy i v čistě postojových disciplínách. Plánujete se jim věnovat i do budoucna, nebo se chcete zaměřovat pouze na MMA?

Do 17 let jsem dělal jen postoj, pak jsem přešel na MMA a v něm vidím svou budoucnost, protože jsem se nadchl pro krásnou komplexnost toho sportu. Chci se stát blackbeltem na zemi, mít wrestling jako GSP a štípat to chytře v postoji. Vede k tomu velmi dlouhá a náročná cesta, ale dokud mě to bude bavit, tak se na ní neztratím. Postojovým zápasům se nebráním, pokud budou dobré podmínky, ale každý fight musí dávat smysl v kontextu mého hlavního cíle – titulu v UFC. Nic jiného mě nezajímá a každý krok v kariéře dělám s tímto cílem. Pokud mi na této trase pomohou postojové zápasy, velmi rád v nich ukážu, co umím.

Domácí scéna

Novotný je ješitný člověk, nikdy ho nebudu mít rád, svěřil se rozhodčí a vysvětlil, proč by si mladí bojovníci měli dobře rozmyslet, zda půjdou do Oktagonu

Jak jste si poskládal trenérský tým? Stále reprezentujete Jayman MMA Fighting Systems?

Moje sebevědomí vychází z toho, že věřím, že mám nejlepší trenérský tým na světě. Věřím tomu na tisíc procent a nikdo mi to nevymluví. Je mi jedno, co si o tom myslí ostatní, v mé hlavě to tak prostě je. Můj hlavní trenér MMA je Jakub Müller – i když je stovky kilometrů daleko, jsme v každodenním kontaktu, neustále probíráme techniky, drilly a podobně. Díky němu jsem výrazně posunul své fight IQ. Nebudu lhát – podle mě v Česku není větší odborník na MMA. Je to jediný Čech, který rozhodoval zápasy v UFC, a má obrovské trenérské zkušenosti díky těm tisícům zápasů, které viděl a které – ještě důležitěji – byl schopen analyzovat. Sílu rozvíjím pod vedením podle mě nejlepšího silového a kondičního kouče na světě, Vladimíra Písaříka. Na zemi mě vede černý pás v BJJ Jaroslav Moltaš. Na lapy chodím k Zoranu Pešićovi. Jen čas ukáže, jestli mám pravdu, že jsme nejlepší tým, ale řeknu vám toto – nikdo se netěší na budoucnost víc než já. A nevadí mi, že mě teď někdo považuje za blázna – až výsledky přesvědčí všechny. Čas je na mé straně.

Nemůžu se nezeptat na přešlapy trenéra Jakuba Müllera, vůči němuž se nedávno vymezil například Jakub Batfalský. Jak se k situaci stavíte?

Co se týče „kauz“ kolem Jakuba Müllera – nezměnily můj pohled na něj ani o jedno procento. Znám ho osobně, vím, jaký doopravdy je, a to může říct málokdo. To, že občas přežene vyjadřování na internetu, je jeho věc, mně je to jedno. Věřím v jeho trenérské kvality natolik, že jsem si ho vybral, i když bydlí v Havířově a já v Praze. Od doby, co s ním naplno spolupracuji, mám sedm výher v řadě.

Kde se vidíte za pět let – máte cíl, kterého chcete dosáhnout?

Za pět let se vidím v UFC s Kubou Müllerem a Vladimírem Písaříkem po boku. Máme jasný plán, jak se tam dostat, a po té cestě právě jdu. Moji kariéru hrajeme jako šachy. Každý malý krok, jako teď zisk amatérského titulu Cage Warriors Academy, je jen další stupeň na cestě k hlavnímu cíli.