Je dobojováno. Karlos Vémola srovnal skóre s Attilou Véghem, čímž pěkně zakončil vydatnou kariéru. Po turnaji proběhla tradiční tisková konference, která napověděla, co „Terminátor” plánuje dál. Není vyloučeno, že se do klece jednoho dne vrátí, o soupeři už má rozhodnuto. „Jestli budu jednou zápasit znovu, to už je jen v rukou Ondry a Attily. Těm jsem odevzdal své rukavice… Jestli budu někdy zápasit znovu, tak jedině v trilogii s Attilou Véghem. To se může a nemusí stát.”
Zápas se odehrával v ďábelském tempu, taktika šla stranou. „Jsem rád, že jsem neporazil nějakého polovyhlaslého Attilu Végha. Přišel v neuvěřitelné formě, to, co dokázal, by po takové pauze dokázal málokdo,” pochválil svého rivala. „Mohlo to jít na obě strany, mohl jsem nakoupit. Ale stejně jako v prvním zápase bych musel umřít, musel by mě úplně vypnout, abych to vzdal. Šel jsem do toho s tím, že jestli je to naposledy, tak jsem přišel jako šampion a odejdu jako šampion. A to se povedlo.”
Ve tváři Attily bylo naopak vidět velké zklamání. „Gratuluju Karlosovi, ať si užije výhru, protože přesně vím, co cítí. Zaslouží si to, protože byl lépe připravený. Přeju mu to,” řekl před novináři. Zatím ani on sám neví, zda dojde na třetí zápas. „Asi už bych nečekal dalších pět let na nějakou odvetu,” řekl s tím, že příprava byla velmi náročná a stála jej hodně času, který pak chyběl v rodinném životě. Nabídku ze strany Vémoly si tedy bude muset dobře promyslet. „Asi bych se k tomu vyjádřil v nejbližší době. Rukavice jsem dostal, takže moc děkuju, že mi dáš tu možnost. Uvidíme.”
Vémola se nijak netají tím, že mu Oktagon přirostl k srdci, v organizaci by tedy rád zůstal. „Myslím si, že po tomhle galavečeru si s Ondrou určitě sedneme ke stolu, oba budeme chtít, abych se stal nějakou součástí Oktagonu. Nevím jakou, ale o tyto velké galavečery nechci přijít… Na těch akcích určitě budu, ale už ne jako zápasník. Odchod už jsem oznámil a myslím to vážně.”
Následně přiznal, že pro něj byl celý večer velmi emotivní. „Myslel jsem si, že si za těch 30 let, co nastupuju a zápasím, na některé věci zvyknu, ale když jsem přišel na Eden, když zápasil Meloun, a lidé začali fandit a skandovat, tak jsem se málem rozbrečel a schoval jsem se dozadu. Je to něco, na co se nedokážete připravit,” svěřil se. „Semlelo mě to. Šel jsem zpátky do šatny a snažil jsem se soustředit jen na zápas.”
Jedna z otázek se týkala dalšího filmu, jenž by navázal na nedávno uvedený dokument mapující jeho kariéru a osobní život. „Druhý film? Nevím, možná jich bude ještě hodně. Jsem na konci mé zápasnické kariéry, ale nejsem mrtvý, neznamená to, že tady zítra nebudu. Vždy si beru příklad z velkých vzorů, vzhlížím k několika velkým osobnostem a jednou z nich je Arnold Schwarzenegger. Když přestal s kulturistikou, neumřel, začal dělat filmy, politiku. Ze mě politik nebude, ale doufám, že budu dělat velké věci. Možná to bude další film, možná to bude hodně filmů. Ukažte mi peníze a můžeme začít točit.”
Vstoupit do diskuze (0)