MMA, mateřství a nová motivace. Rozhovor s Magdou Šormovou nejen o jejím návratu do Oktagonu

MMA, mateřství a nová motivace. Rozhovor s Magdou Šormovou nejen o jejím návratu do Oktagonu Magdalena Šormová | zdroj: FOTO: Se svolením Oktagon MMA

S bojovými sporty procestovala svět, žije zdravým životním stylem a dokonce bojovala s muži. Magdalenu Šormovou čeká na posledním letošním Oktagonu velký comeback.


Magdaléna Šormová dlouhodobě patří mezi nejlepší české MMA zápasnice. Získala tituly v zahraničí, na tréninku mlátí i těžší a zkušenější chlapy. Naposledy jsme ji mohli vidět bojovat před dvěma lety pod hlavičkou polské KSW, následovala mateřská pauza. Teď se česká bojovnice vrací do akce s novou motivací a rovnou na jednom z největších turnajů letošního roku. Sympatická zastánkyně veganské stravy nám v obsáhlém rozhovoru popsala svou životní cestu, jak se trénuje s malým miminkem, či jak se podle ní změnil svět bojových sportů.

S profesionálním MMA jsi začala v roce 2013. Jaké byly začátky tvé kariéry a jak jsi se dostala k bojovým sportům? Je pravda, že jsi zkoušela i capoeiru? 

Ano, dělala jsem i capoeiru několik let, byl to takový mezistupeň mezi baletem, který jsem dělala v dětství a MMA, ke kterému jsem se dostala přes hodiny sebeobrany na Policejní akademii. Jinak začátky mé kariéry byly dost pozvolné. Když jsem začínala, byla jsem na tréninku jediná holka a sehnat soupeřku bylo velmi náročné, jak na amatérské úrovni, tak i na té profesionální. Měla jsem dokonce dva amatérské zápasy s muži v otevřené váhové kategorii. Jeden byl o 10kg těžší a druhý o 15, takže si skóre 1-1 z tohohle miniturnaje si moc považuji.

Měla jsi dlouhou, krásnou pauzu, protože je z Tebe maminka. Jak náročné bylo vrátit se zpět do bojového života?

Vlastně to šlo hrozně hladce. Samozřejmě je to v něčem náročnější, každý trénink znamená organizační přípravu, partner musí mít čas být se synem, musím jim odsát mléko atd. Když přijedu večer utahaná z tréninku, tak se třeba nemůžu najíst a vyvalit se třeba na gauč, ale jdu uspávat dítě. Což v začátcích znamenalo ještě třeba půl hodiny hopsání na míči s tehdejšími synovými 6 kg v náručí. Ovšem postupně vše začalo být jednodušší a jednodušší. A je to hrozně příjemné i pro mojí psychiku, moci přepínat mezi časem na tréninku a časem se synem. Mám v životě nejen péči o dítě ale i nějaký jiný cíl a aktivitu.

Jak probíhala příprava? Připravovala jsi se přímo na soupeřku, která má čtyři prohry v řadě a rozhodně obrovskou motivaci konečně vyhrát.

Příprava musela být trochu chytřejší než dřív, mám omezený čas na tréninky, a tudíž jsem se soustředila hlavně na MMA tréninky a dost osekala doplňkové aktivity jako běhání atd. Tělo taky zvládne trochu jinak regenerovat, když párkrát za noc vstáváte a k tomu ještě vydává energii na kojení. Takže jsem dospávala třeba přes den se synem a nějaký úklid a domácí práce šlo trochu stranou. Jinak jsem se v závěru případy samozřejmě připravovala na konkrétní soupeřku.

Svět MMA jde každý rok mílovými kroky dopředu, poznala jsi při návratu do tréninku nějaký pokrok i Ty sama? 

Rozhodně, zaprvé všichni kolem vás se posunou technicky dopředu, což je logické, ale taky trochu frustrující :) A obecně, jak se MMA vyvíjí, tak se vyvíjí i techniky. S tím, s čím si člověk vystačil před pár lety, už by teď neuspěl.

Zápas v O2 aréně je vždy něco speciálního. Co pro Tebe znamená bojovat v největší české hale?

Zápas v O2 aréně jsem ještě neměla a moc se na to těším. Jsem vždycky těsně před zápasem tak soustředěná na zápas, že okolí vnímám málo. Je zajímavé, že po zápase se vždycky tak trochu proberu a teprve si uvědomím, kde vlastně jsem, a často mě to ohromí. Tak i na tenhle zážitek se těším, protože O2 aréna bude určitě něco!

Plánuješ být opět aktivní a pod hlavičkou Oktagonu?

Ano, ta těhotenská pauza mě dost nakopla a nabila další chutí zápasit. Navíc se v mé váhavce objevil i šampiónský pás, takže je to i velká výzva, kam to směřovat.

Jako vegetariánka, jsi velkou propagátorkou zdravého stylu života. Mezi fightery je vegetariánů čím dál více. Když shazuješ váhu, nedělá Ti to trošku problémy? Přeci jen běžní bojovníci shazují především omezením sacharidů, jakým způsobem to zvládáš ty?

Jsem aktuálně přes 7 let veganka, před tím jsem byla asi 7 let vegetariánka. Při přechodu z vegetariánské na veganskou stravu jsem měla trochu obavy, jak budu dělat váhu. Ovšem viděla jsem kolem sebe příklady dalších veganských zápasníků z Vegan Fighteru, kteří to zvládnou, tak jsem si říkala, proč bych to nedala taky. Obecně mám v povaze, že když vidím, že někomu jde něco náročného, tak to beru jako výzvu, že to zkusím taky a nehledám důvody a výmluvy, proč by to nešlo. Asi 2/3 zápasů mám na veganské stravě a dělání váhy pro mě není problém. Dělám to stejně jako ostatní zápasníci, omezuji sacharidy, dbám na bílkoviny atd. Jen moje zdroje bílkovin jsou trochu jiné než jejich. Mezi moje patří třeba hrachovo-rýžový protein, seitan, robi anebo tofu a sojový jogurt či některá zelenina, a mimo dietu i další zdroje jako např. luštěniny.

Zahrála sis ve filmu Svědectví: Pravda, která měla zůstat skryta. Jaká to pro Tebe byla zkušenost?

Naštěstí jsem nemusela hrát, jen jsem tam vystupovala sama za sebe jako za veganskou zápasnici. Ovšem shlédnutí filmu pro mě byla obrovská zkušenost a v mnohém mě to i překvapilo. Jako spotřebitelé byste při nákupu měli dělat informovanou volbu, co svým nákupem podpoříte. Film je z prostředí ČR z posledních let a mapuje živočišnou výrobu. Tak bych čtenáře ráda vyzvala, aby se na film koukli a informovali se.

Stejně jako Viktor Pešta jsi studovala na Policejní akademii. Jak na ta léta vzpomínáš?

Upřímně, je to už vlastně docela dávno, asi to mělo jak své pozitivní tak negativní stránky. Já si vřele vzpomínám třeba na různé sportovní předměty, kriminalistický kurz a některé moc fajn vyučující. Hodně mě bavilo psaní diplomové práce, kde jsem dělala výzkum na téma opatřovací kriminality. To je kriminalita páchaná uživateli drog pro obstarání finančních prostředků na nákup dávky. Vycházelo z něj, že substituční léčba je velmi výhodné řešení.

Kdysi jsi zmínila, že se Ti nelíbí řeči o tom, že MMA není pro ženy. Nyní je tento sport světový fenomén a ženy předvádí neuvěřitelné sportovní výkony. Cítíš, že se pohled na ženské MMA již konečně změnil?

Určitě se pohled mění. Ovšem řeči, že MMA není pro ženy, mně přijdou na úrovni tvrzení, že je Země placatá. Občas tomu někdo věří. Tak ať, je to jeho věc, ovšem přijde mně zbytečné se s ním hádat. Není to věc racionálních argumentů ale víry. Ten kdo má otevřenou mysl si může udělat názor sám, třeba na základě těch neuvěřitelných sportovních výkonů, které zmiňuješ.

Ráda cestuješ. S MMA jsi navštívila například Japonsko, USA či Ukrajinu. Na jaký zápas v zahraničí nejraději vzpomínáš?

Nejraději vzpomínám na svůj první titulový zápas na Ukrajině. Porazila jsem tehdy místní šampionku v prvním kole. Fanoušci se po zápase nadšeně vrhli do klece a asi deset minut mně gratulovali a fotili se se mnou. Bylo to moc krásné, prostě fandili, i když jsem porazila tu “jejich”. Byli hrozně vřelí a moc jim držím palce, protože někteří z nich právě v této chvíli bojují o vlastní domov. 

Zdroje:  vlastní

Nejnovější články