Když byznys neroste, upadá – touto poučkou se řídí i šéfové Oktagonu, kteří dokázali úspěšně expandovat za hranice České republiky a momentálně dobývají německý trh.
Firma se samozřejmě opírá o práci šikovných zaměstnanců. Ondřej Novotný nicméně přiznává, že v organizaci dochází k vysoké fluktuaci, což je částečně dáno obrovskými nároky ze strany vedení. „Nebojím se rychle měnit lidi. Oktagon je firma, ve které probíhá neustálý příliv a odliv. Možná až moc,“ nechal se slyšet v pořadu Leader Talks.
„Snažím se těm lidem říct, že hrajeme Ligu mistrů, to už je bez debat,“ řekl s tím, že se nesoustředí na konkurenční organizace, ale na vlastní práci. „Nemůžeš hrát s hráči, kteří na Ligu mistrů nemají, to prostě nejde. Je to stresující a náročné prostředí, extrémně zaměřené na výkon. Člověk tomu musí hodně nechat. Není to pohodinda a nikdy nebude,“ řekl a organizaci přirovnal ke kuchyni špičkové restaurace, kde kuchaři také často pracují pod tlakem.
A jak se organizace posouvá, schopnosti některých lidí podle Novotného přestávají být dostačující. „Není to osobní. Spousta lidí, kteří v té firmě ještě teď jsou, řečeno sportovní terminologií, ztrácí výkonnost. Takže se budeme muset rozloučit, jakkoli jsme super kámoši a měl bych je tam strašně rád a strašně dlouho. Ale v zájmu vyššího dobra, výkonnosti firmy a nebrždění lidí – historka o slabém článku řetězu je prostě pravdivá.“
Novotný nicméně zároveň přiznává, že najít člověka s odpovídajícím souborem dovedností je velmi těžké. „Děláme věc, která je těžká na naučení. Potřebuješ znát historii bojovníků, musíš najít cestu… Je to velmi specifický a náročný byznys, nemáš odkud ty lidi brát, protože v celé řadě věcí nad námi nikdo není.“
Vstoupit do diskuze (0)