Tři věci, které vedly k vítězství Muradova v jeho prvním zápase v UFC

Tři věci, které vedly k vítězství Muradova v jeho prvním zápase v UFC

Úspěšný debut oblíbence českých fanoušků ukázal, čím se může Muradov v UFC prosadit.

 

Tříkolový zápas Makhmuda "Macha" Muradova s Italem Alessiem di Chiricem rozhodně nebyl snadný. Zápas byl domluvený necelé dva týdny před jeho konáním, což je extrémně málo na přípravu a plnohodnotný tréninkový kemp. To se samozřejmě projevilo i v samotném zápase, kdy v třetím kole Machovi došla energie, což je vzhledem k okolnostem zcela pochopitelné. Bez plného kempu se špatně buduje kardio a náročné shazování váhy se také projeví. Nicméně Muradov zvítězil a tady jsou tři důvody, proč se tak stalo.

1) Footwork alias „práce nohou“. Muradov je na střední váhu (84 kg) nesmírně agilní a rychlý. Jeho pohyb a neustálé střídání postojů hodně evokuje unikátní styl bývalého šampiona TJ Dillashawa, který je bantam (61 kg). Muradov je neustále v pohybu a současně skvěle pracuje se vzdáleností. Di Chirico byl ve srovnání s ním víc usazený v postoji a statický. Díky tomu se velmi rychle ustálil model toreadora a býka. Muradov se rychlými přísuny dostával na distanc a prováděl výpady, aby se okamžitě stáhl do bezpečné vzdálenosti, zatímco Ital se spoléhal na silné overhandy pravačkou, kterým se Muradov většinu času zvládal vyhýbat právě díky rychlosti, kdy udeřil a hned odtančil do bezpečí, zatímco Ital promáchl.

Díky tomu Muradovovi projde i fakt, že defenzivně si nedrží ruce nahoře a je mnohem uvolněnější. V přestřelce na blízko by jej absence krytu mohla stát zápas, ale dokud mu funguje jeho footwork a rychlost, nahrazuje pevný kryt právě neustálým dynamickým pohybem. A je opravdu radost sledovat podobný „tanec“ ve střední váze, kde větší váha samozřejmě spaluje mnohem více energie.

Muradov - Di Chirico Makhmud Muradov - Alessio Di Chirico

2) Levý direkt – Machův plán skvěle fungoval i díky jeho technice. Rychlý pohyb „dovnitř a ven“ dobře doplňoval v postoji. Ačkoliv se mohlo zdát, že hlavní jsou jeho overhandy z pravačky, ve skutečnosti jeho ofenzivu diktoval skvělý levý direkt. Muradov díky němu mohl neustále měřit vzdálenost a hlavně Itala, který čekal na vlastní velký overhand pravačkou, neustále zastavoval v pohybu. Direkt je často přehlížený úder, ale v podání Muradova krásně ukázal, co umí. Muradov na něj často navázal další kombinaci, přičemž většinou následoval masivní overhand zprava, díky němuž se i dostal do úhlu a měl kam odtančit.

Muradov ale často na direkt navázal i kopem, ať už šlo o front kick na tělo a nebo kop zleva na tělo či hlavu. V ideálním momentu se Machovi povedly kombinace levý direkt – pravý overhand – kop zleva. Byl to ale právě levý direkt, který držel Muradovovu ofenzivu i defenzivu.

Muradov - Di Chirico Makhmud Muradov - Alessio Di Chirico

3) Srdce – ano, hlavně díky fotbalu používáme pojem „srdíčko“ s notnou dávkou ironie, ale v bojových sportech prostě srdce, povaha, nátura hrají klíčovou roli. Muradova jeho „srdíčko“ udrželo v zápase v třetím kole, které pro něj bylo kritické. Bylo zjevné, že mu došla energie, jeho pohyb se zpomalil, už nedokázal tolik tančit kolem. Opravdová krize pak přišla v druhé minutě třetího kola. Bylo zjevné, že teď už jede Muradov takzvaně na krev. Di Chiricho začal víc a víc trefovat a Muradov už se nestíhal dostávat mimo dostřel. V takovém okamžiku je klíčové, jak fighter zareaguje. Často se setkáváme s tím, že vyčerpaný bojovník se stáhne do defenzivy na pletivu a nechá soupeře, aby si vybíral, jak po něm půjde.

Muradov si i přes vyčerpání držel mindset v ofenzivě. Samozřejmě, vedlo to k tomu, že se několikrát odkryl a Ital jej trefil, ale bylo to rozhodně lepší než se stáhnout a čekat na soupeřovu ofenzivu, která mohla skončit TKO. Velké plus je samozřejmě i to, že Machovi drží „brada“ a větší zásahy ho ani „neroztancovaly,“ ale hlavní je, že v okamžiku totální nouze, kdy fighter cítí, že už nemá odkud čerpat, nezkusil jen přežit do konce, ale snažil se kousat, a dokonce zkusil naskočené koleno. Což mu samozřejmě zajistí i přízeň u UFC, protože promotéři mají rádi bojovníky, kteří jsou akční do poslední vteřiny a mají ono „srdce.“

Zdroje:  Vlastní