Daniel Škvor znovu přijal pozvání do pořadu Fight and Talk, kde si povídal s Tomášem Kvapilem a Patrikem Kinclem. Jedním z hlavních témat byl Danův poslední zápas s Pavolem Langerem. Mnozí fanoušci očekávali, že slovenského odvážlivce vyřídí už v prvním kole, ten ale nakonec dokázal přežít až do posledního kola, kde se navíc z posledních sil pokoušel dotáhnout submisi (rear naked choke). Škvor zcela bez mučení přiznal, že ani on sám takový průběh nečekal. “Všechno bylo obráceně, než se plánovalo, ale důležité je, že to došlo do vítězného konce.” Byl si vědom, že se během zápasu dopustil několika chyb, zmínil například jistou nerozhodnost v konkrétních pozicích.
“Nepodařilo se mi ho úplně čistě potrefovat. Ten zápas jsem de facto vyhrál z obrany, že jsem mu vždycky odbránil nějaké věci a pak jsem ho začal kontrovat, mlátit, kladívkovat a všechno možný. Ta záda mi vzal na posledních 20 vteřin, když jsem to podcenil. Seděl jsem opřený o klec, věděl jsem, že se to moc neboduje.” V posledních vteřinách se chtěl pokusit o návrat na nohy, to se mu ale nakonec nepodařilo.
V kleci i nadále hledá určitou jistotu, stále totiž myslí na situace, které by mu mohly pořádně zatopit. “Peru se s tím vzhledem k tomu strinkingu. Pořád mi to nejde spojit, pořád si tam nedovolím prosadit ten svůj dominantní útok, mám respekt z toho, že mě během toho někdo sváže, hodí, nemám odhad té vzdálenosti,” řekl a zavzpomínal na velké rukavice, které mu poskytovaly šikovný kryt. Právě malé rukavice jsou pro něj velmi nezvyklé i v útoku, stále ješte úplně nevěří, že vyslané údery najdou svůj cíl. “A pak to dopadá tak, že promáchnu, nebo se nerozhoupu a skončíme v klinči.”
Dana zpětně mrzí, že během zápasu nepokračoval ve sbírání calfkicků, na tiskové konferenci si všiml, že Langer kulhal, v kleci ale vyhodnotil, že s ním nic moc nedělají, proto od nich upustil. Také prozradil, že calfkicky dříve v postoji nevyužíval, protože je na ně poměrně účinná obrana skrze vytočené koleno. “Je to poměrně jednoduchý blok, o který si můžeš klidně zlomit nohu. Prostě na někoho, kdo stojí pevně, tvrdě a netočí se bokem, bych to nezkoušel.” Také ho trochu mrzelo, že se v přípravě více nevěnoval ground and pound, Langer byl totiž několikrát napomínán rozhodčím, aby se aktivně bránil, Škvor byl tedy pouhý kousek od jeho ukončení. I v tomto směru stále nabírá zkušenosti.
Ačkoli se Dan snaží učit nové věci, ve svých 33 letech už v sobě jen těžko zapře klasického postojáře, který se profiloval zhruba 16 let. “Ono se to moc nezmění. Spíš bych si chtěl najít nějaké cesty, jak si to přizpůsobit. Líbí se mi třeba, jak boxuje Blachowicz, který to taky střílí, leze na blízko a pořád dopředu,” zmínil, přičemž připomněl, že bývalý UFC šampion si jakožto držitel černého pásu a špičkový wrestler něco takového může dovolit. “Když máte třeba 50 zápasů, tak už to moc změnit nejde. Jsem takový, že se rvu nablízko, boxuji víc na tu střední vzdálenost, posílám tam nebezpečné lokty a kolena. Ale i když se snažím boxovat víc na dálku, tak když jdu s menšími kluky, kteří by mě de facto neměli trefit, tak mě trefí.” Nicméně souhlasí s tím, že by měl styl vypilovat tak, aby nebyl tak ohrožený.
“Asi nezbyde nic jiného, než ten Montagnac,” zmínil dalšího možného soupeře, moc dalších možností nevidí. “Pak už jsou tam kluci, se kterými trénuji, nebo uchazeči o titul, což ještě není pro mě.” Ale vzápětí dodal, že se do horní částí žebříčku polotěžké divize časem hodlá propracovat.
Během rozhovoru přišla řeč i na kontroverzní duel Mikulášek vs. Meliš, který se odehrál na stejném turnaji. Škvor naznačil, že by dle jeho gusta nutně nemuselo jít o hlavní předzápas, Mikulášek evidentně nepatří mezi jeho oblíbené kolegy. “Pojďme si říct, že buď to bude profesionální organizace, nebo to bude cirkus. Diváci a fanoušci, ač to teď tak nevypadá, si časem cestu najdou, poučí se, budou chytřejší. Tyhle věci, co se dějí kolem, by tam neměly mít prostor. Já si neumím představit, že se v UFC děje něco takového,” reagoval na chování Mikuláška. Stranou dal zápasníky, co mají za sebou nějaké výsledky. “Když jste neporažený šampion nebo profesionální áčkový zápasník, tak si to můžete dovolit, ale neumím si představit, že tam přijde céčkový zápasník a bude takhle jednat s fanoušky a vyjadřovat se do médií. To akorát špiní ten sport.”
S tím jde podle něj ruku v ruce chování fanoušků, jejichž komentáře si občas nedovede vysvětlit. “Negativní komentář je také dobrý, když je upřímný a konstruktivní, ale takové ty rejpavé… Kolikrát si říkám, proč to ti lidé dělají.” Jako příklad uvedl Michala Martínka, který v souvislosti s aktuální politickou situací schytal nálož negativních vzkazů, a to jen kvůli tomu, že zápasil pod ruskou organizací. “To je prostě nevysvětlitelné. Jste profesionální sportovec, máte někde podepsanou smlouvu, něco se ve světě zvrtne, za což absolutně nemůžete, vůbec s tím nemáte nic společného… A stejně vám budou psát takovéhle nesmysly.” I tak se ale snaží být na sociálních sítích aktivní, opravdových fanoušků si váží a na jejich vzkazy pravidelně odpovídá.
Vstoupit do diskuze (0)