Plán je jasný – v prosinci naposledy nasát atmosféru vyprodané O2 areny v souboji se Samuelem Krištofičem, v příštím roce se pak nadobro rozloučit ve vytoužené odvetě s Attilou Véghem. Někteří bojovníci navazují na kariéru v pozici trenéra, Vémola však touto cestou jít nehodlá. „Klukům určitě budu dál pomáhat, ale trénování není úplně pro mě. Nechci nikomu lézt do zelí, myslím si, že tady máme skvělé trenéry, ať už je to Reinders, nebo Monster,” řekl v rozhovoru pro Forbes Casino.
Sice uznal, že má zkušeností na rozdávání, v tělocvičně se ale nevidí. „Mám povinnosti a také závazky vůči rodině, na kterou jsem teď kvůli zápasení 30 let neměl čas.” V této souvislosti poukázal na práci trenérů z London Shootfighters či Andrého Reinderse. „Když přijdete v deset ráno do fitka, tak tam jsou. Když přijdete v deset večer, tak tam pořád jsou. Já jsem čtyřikrát denně trénoval, nemůžu říct rodině, že budu od rána do večera někoho trénovat ve fitku.”
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Svět MMA ale zřejmě neopustí. „Klukům pomůžu jinak, manažersky – domlouvat tréninkové kempy, zápasy a tak dále. To bych viděl spíš. Ale také bych si rád užíval důchodu,” řekl s tím, že se těší na zasloužené volno. „Když to dobře půjde, tak ideálně nechci dělat nic (smích).”
Následně se nechal slyšet, že ho u MMA doposud drželi hlavně fanoušci. V poslední době se však rozrostl i tábor odpůrců, což mu logicky nedělá velkou radost. „Je tam dost hejtů, to mě od toho dost odrazuje, nemám to zapotřebí.” Právě podporu fanoušků vnímal jako hlavní motor. Kvůli financím už do klece nemusí, jelikož si přijde na dobré peníze i bez zápasení. Rozhodování o ukončení zápasnické kariéry je tedy o to jednodušší.
Než Vémola začal praktikovat MMA, živil se jako vyhazovač v londýnském klubu. Šlo o náročnou práci, ale měl ji rád natolik, že si tehdy nedokázal představit jiné zaměstnání. Dnes by se však „na dveře” za žádnou cenu nevrátil. „Možná to tak bude i s MMA. Momentálně si nedovedu představit, že bez toho budu žít, ale za deset let třeba budu dělat něco jiného,” řekl a naznačil, že by se rád věnoval práci se zvířaty.
„Svůj život každopádně žiju na maximum, protože nikde není napsané, že tady budeš zítra,” řekl závěrem a připomněl, že před rokem kvůli vážným zdravotním problémům skončil v nemocnici. „O to víc se mi rozsvítilo. Každý den žiju, jako by to byl ten poslední. Možná to není úplně skvělý způsob života, nemám plán B, nehlídám si zadní vrátka a mám spotřebu jako tryskáč, ale zítra tady nemusím být.”
Vstoupit do diskuze (0)