“Určitě je to brutální pocit. Když jsem začínal trénovat, tak jsem si neuvědomoval, že je možné se tam dostat. A přišlo to. Přišel Contender, vyhrál jsem první zápas. Sny se plní,” řekl Martin Buday s typickým úsměvem v rozhovoru pro kanál Fair Play Thinker. Zmínil, že se k bojovým sportům dostal zhruba v 19 letech, kdy začínal s brazilským jiu-jitsu. Jedním z hlavních důvodů byla nadváha, dopracoval se totiž až na 170 kilogramů! Mohlo by se zdát, že se v tomto věku už nestihne vyrovnat bojovníkům, kteří začínali dříve, je tomu ale právě naopak. “Také jsem si myslel že už jsem starý. Když někdo začne zápasit už jako dítě, tak má přece jen lepší základy, ale možná jsem příklad toho, že nikdy není dost pozdě.”
Když měl na kontě pár zápasů v amatérském MMA, začal docházet do Spartakus Fight Gymu, kde si ho vzal do parády Attila Végh. To se psal rok 2016. Je zajímavé, že mezi profesionály prohrál pouze jednou, porazit ho dokázal pouze Juan Espino, který trénoval s Attilou v American Top Teamu, když ještě zápasil v Bellatoru. Bylo jasné, že je mnohem zkušenější, Buday ale na souboj kývnul, protože několik předchozích soupeřů na poslední chvíli odřeklo. Navíc šlo o jeho teprve druhý zápas v kariéře, takže de facto neměl co ztratit. Sice prohrál, je ale rád, že tuto zkušenost získal takto brzy. “Byl jsem domlácený, hlavu jsem měl jako meloun (smích). Ale byla to dobrá zkušenost. Ta prohra mi ukázala co a jak. Nebýt jí, tak možná teď nejsem tam, kde jsem. Takže super. To je ta krása toho sportu, všechno do sebe nakonec zapadne.”
Nakonec to dotáhl až k titulu šampiona domácího OKTAGONu a pak se skrze zápas s Lorenzem Hoodem v rámci projektu Dana White's Contender Series se propracoval k debutu v UFC, v prestižní záměřské organizaci ho oficiálně přivítal dobře známý Chris Barnett. A i s ním si Slovenský těžkotonážník poradil. Ze zámoří se ale pokaždé vracel se zlomeným nosem.
“Byl to vlastně první úder, co mi Barnett dal. Hned jsem to cítil, začalo mi to téct,” zavzpomínal. “Ale v zápase mě to nijak nelimitovalo. Jak fičí ten adrenalin, tak je to OK. Neměl jsem ho až tak zlomený jako v tom Contenderu. Tam jsem dostal tři petardy, byl víc rozlámaný, víc to bolelo.” Na problémy s nosem si už ale zvykl, dokonce očekává, že by stejný scénář mohl nastat i v dalších zápasech. “Čekám, že se mi teď zase zlomí, už si na to zvykám, pohoda. To je to nejmenší, co se může stát, však se bijeme do ksichtu.”
Dalším soupeřem mu bude Lukasz Brzeski (8-1-1), s nímž se utká 13. srpna. Poláka si budou dobře pamatovat fanoušci Alexe Cverny, v roce 2018 ho totiž pod záštitou organizace XFN uškrtil ve druhém kole. Kontrakt v UFC získal stejně jako Buday zápasem v DWCS, kde těsně před koncem třetího kola soupeři taktéž nasadil rear naked choke. Rozhodčí sice bitvu přerušil, protože si myslel, že Dylan Potter odklepal, videozáznam ale prokázal, že tomu tak nebylo, takže byl výsledek zpětně upraven na no contest. Vstupenku do UFC ale získal i tak.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Buday nastínil, že bude v srpnu dobře připraven. “Je dost času, hodně mi zůstalo z přípravy na Barnetta, protože jsem hned začal makat. Už jen nabalujeme na to, co máme.” S Brzeskim se navíc měl potkat už v Oktagonu, ze zápasu ale sešlo. “Vím, o koho jde, jaký má styl, se soupeřem jsem spokojený. Nepotkali jsme se doma, tak se potkáme v UFC.” Buday očekává, že bude lehčí a možná i pohyblivější, věří ale, že si s ním poradí. Do konce roku by pak chtěl stihnout ještě jeden zápas. Nechce se ale zbytečně hnát za dalšími skalpy, všechno má svůj čas. “Chci se zlepšovat. Ti soupeři v UFC jsou přece jen o něčem jiném, takže to nechci uspěchat.”
Vstoupit do diskuze (0)