José Aldo je v UFC už přes 11 let a za celou tu dobu se drží mezi elitními bojovníky. Celkem sedmkrát v řadě obhájil šampionský pás UFC v pérové váze a právem je považován za jednoho z nejlepších šampionů této divize v historii.
Jeho příběh je velmi inspirativní a ukazuje, že s velkým odhodláním se dá dosáhnout velkých věcí. José totiž pocházel z velice chudé rodiny v brazilském Manaus a chtěl se stát profesionálním fotbalistou. Neustálé bitky na ulici a potřeba ubránit se proti útočníkům jej ale zavedly k brazilskému jiu-jitsu, kterému mladý José propadl. V 15 letech se stal světovým šampionem mezi modrými pásy a v 17 letech se rozhodl nadobro odstěhovat do Rio de Janeira, k trenérovi Andremu „Dede“ Pederneirasovi.
„Mým cílem bylo stát se světovým šampionem v jiu-jitsu. A jeden kamarád mi řekl, že nejlepší místo pro to, abych toho dosáhl, je Rio de Janeiro, u Dedeho,“ vzpomínal José.
Se svým trenérem, který je velice uznávanou kapacitou v BJJ i MMA, má José neobvykle silné pouto. Už 18 let trénuje pod jeho vedením a za tu dobu spolu zažili velká vítězství i tvrdé porážky.
„Je pro mě jako táta,“ řekl brazilský bojovník. „Pouto, které k sobě máme, je větší než jakýkoliv titul. Co dlužím Dedemu? Všechno.
„José Aldo za mnou přišel, aby se stal bojovníkem BJJ. Od první chvíle, kdy jsem viděl Josého trénovat, viděl jsem jeho potenciál a talent,“ promluvil Dede o začátcích svého svěřence. „Přišel tady, aby trénoval jiu-jitsu, ale když se tým transformoval na MMA, byl jedním z těch, kdo se učil striking velice rychle,“ vzpomíná na začátky brazilský trenér.
„Pamatuju si, že jeden večer za mnou Dede přišel a řekl: „Pojď sem, budu tě učit jak boxovat. Tak mě začal učit a já jsem se přesunul na MMA,“ promluvil Aldo, jak se vlastně dostal k zápasům v kleci.
Skutečně netrvalo dlouho a už v 17 letech měl José svůj první profesionální MMA zápas. Svého protivníka knockoutoval highkickem za pouhých 16 vteřin. Aldovy kopy a především neuvěřitelně tvrdé lowkicky se pak staly jeho „obchodní známkou“ v kleci, kde jimi frustroval soupeře a demoloval jim stehna.
Brzy začal José zápasit i v USA, kde to dotáhl na šampiona pérové váhy organizace WEC. „Potom, co jsem opustil všechno v Manaus a přestěhoval se do Ria de Janeira, výhra titulu v organizace WEC za to stála. Nejen pro mě, ale pro všechny, kdo mi věřili, že to můžu dokázat.“
Následovaly dvě obhajoby a Aldovy zápasy byly tak atraktivní, že byl jedním z důvodů, proč se UFC rozhodlo WEC odkoupit a rozšířit své divize i o nižší váhové kategorie. José byl automaticky pasován na šampiona UFC a svůj titul obhájil celkem 7krát.
Jenomže pak přišel sebevědomý Conor McGregor s prořízlou pusou, který se brazilskému šampionovi dostal do hlavy a Aldo se chtěl pomstít v kleci. Docela bezhlavě na Conora zaútočil a irský bojovník toho využil a tvrdou levačkou jej poslal spát za 13 vteřin. Sedm obhajob titulu UFC a 10 let bez porážky jakoby vylétly oknem a José navíc prohrál se soupeřem, kterého chtěl za jeho řeči potrestat. I tehdy se ale mohl spolehnout na svého trenéra:
„Po každé porážce jsem mu říkal, že už nemůžu bojovat na té nejvyšší úrovni a on si mě vzal vždycky stranou a řekl mi, že tak to vůbec není. ‚Dneska si říkej co chceš, poslouchám tě, ale v pondělí si promluvíme pořádně‘“.
Aldo se sice zvládl dostat zpět a vyhrát prozatímní šampionský pás nad Frankiem Edgarem, ale poté jej porazil jak Max Holloway, tak i Alexander Volkanovski a Dede věděl, že musí přijít změna. „Řekl jsem mu, že jestli chceme být znovu na vrcholu, jediné řešení je jít o váhu níž nebo výš. A podle mě bys měl jít níž,“ radil tehdy svému svěřenci Pederneiras.
Pro Josého to bylo téměř nemyslitelné a žertoval, že aby dokázal zhubnout do bantamové váhy (pod 61 kg), musel by si uřezat nohu. Nakonec to ale přece jen zvládl se všemi končetinami a pokusil se dobýt šampionský pás v nové divizi. Jenže pro tuhle misi si vybral asi nejhorší možný čas, protože ještě nikdy nebyla bantamová váha nabitá tolika zabijáky, jako právě teď.
José dostal záhy šanci na zápas o titul proti Petrovi Yanovi a i když se jednalo o vyrovnaný a skvělý zápas, nakonec jej Yan v pátém kole ukončil na TKO. Od té doby ale José vyhrál nad Marlonem Verou, Pedrem Munhozem i Robem Fontem a v současné době je na třetí pozici v žebříčku. Už v neděli brzy ráno jej čeká souboj proti svéráznému gruzínskému wrestlerovi Merabu Dvalishvilimu, který je na šesté pozici a určitě hodlá prověřit Aldovu obranu proti takedownům.
José by se ve svých 35 letech ještě jednou rád stal šampionem a případná porážka tak nepřipadá v úvahu. V jeho rohu bude opět, jako už 38x předtím stát André Pederneiras, ke kterému má Aldo bezmeznou důvěru:
„Když věříte ve svého mistra, nebo kohokoliv kdo je na vaší straně, tak můžete dosáhnout velkých věcí,“ řekl Aldo. „Všechna má vítězství patří jemu, protože on je ten chlap, který se mnou byl a věřil ve mně. Věřil ve mně i tehdy, kdy jsem si já sám nevěřil.“
Vstoupit do diskuze (0)