Karlos Vémola žil dlouhou dobu v Londýně, kde se živil jako vyhazovač. Asi netřeba zdůrazňovat, že je práce na dveřích značně riziková, šampion polotěžké váhy Oktagonu ostatně tuto skutečnost několikrát potvrdil, když barvitě líčil šílené historky. Dá se předpokládat, že musel čas od času navštívit nemocnici, takže může porovnat, jak se tamní úroveň zdravotnictví liší od té v Čechách.
Během rozhovoru v pořadu MEDx Talks zdůraznil, že skutečně obešel mnoho nemocnic v různých zemích. Je přesvědčen, že to u nás není tak hrozné, jak by se mohlo zdát. „I když na to tady v Čechách nadáváme, tak zdravotnictví máme opravdu dobré. To mohu potvrdit,” řekl a pochválil práci lékařů a sestřiček. Zároveň ale vidí i jisté rezervy.
Jednu objevil během přípravy na Samuela Krištofiče. „Máme tady pár vad, což jsem zjistil třeba včera,” řekl a ukázal si na obočí. „Je to takový komunistický přežitek, kterého se nemůžeme zbavit, a to jsou kartičky pojištěnce. Na té kartičce jsou stejně věci, které vám nadiktuju, je to podle rodného čísla. Vůbec k ničemu to není potřeba.”
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Následně se pustil do vyprávění příběhu, v němž právě kartička pojištěnce sehrála důležitou roli. „Poslední tréninky mám večer, a to z toho důvodu, že zápasím kolem půlnoci, tak aby se moje tělo naučilo nejvíc [zabrat] o půlnoci. A vyfasoval jsem opravdu bombu,” vysvětlil a opět ukázal na obočí, které mu v nemocnici museli zašívat. „Měl jsem tam osm stehů a byl jsem dost politý od krve, protože obočí dost krvácí. Dostal jsem fakt petelici, malinko se mi motala hlava.”
Než se však domohl lékařské péče, hodně toho nachodil. Auto nechal na parkovišti a vydal se do blíže neznámé nemocnice. „Přijdu tam celý zakrvácený a říkám, že bych to potřeboval zašít. Sestřička mi říká, že potřebuje moji kartičku pojištěnce.” Tu ale nechal v autě. „Neměl jsem sílu se takhle v noci hádat, tak jsem odešel.”
Celá situace se trochu zkomplikovala, jelikož zapomněl, kde vlastně zaparkoval. „Jak jsem byl po tom úderu zblblý, tak jsem nevěděl, kde jsem to auto nechal. Tak jsem chodil po parkovišti a hledal jsem ho.” Povoz i kartičku nakonec našel, byť to nějaký čas trvalo. „Asi za tři čtvrtě hodiny jsem se vrátil a ona mi ještě vynadala, kde jsem byl tak dlouho.”
Vémola je přesvědčen, že by se kartičky měly zrušit. „Protože když takhle dostanete pecku o půlnoci, tak kdo má zrovna v kapse strčenou kartičku pojištěnce?”
Příprava na závěrečný turnaj letošního roku je evidentně v plném proudu. Zatím se zdá, že půjde o Vémolův předposlední zápas, v příštím roce by chtěl završit kariéru v odvetě s Attilou Véghem.
Vstoupit do diskuze (0)