Když mu bylo 16 let, potkal Ian Garry během brigády v obchodě s obleky Conora McGregora. V té době chodil na tréninky boxu, ale tohle krátké setkání ho inspirovalo, aby v budoucnu vyzkoušel jinou cestu. O dva roky později nastoupil na univerzitu a začal s MMA. Po prvním ročníku školu zabalil a rozhodl se jít za svým snem – stát se slavným bojovníkem, což obnášelo i to, že se živil umýváním oken. Když to jeho matka zjistila, napsala mu prý několik stránek dlouhý dopis, který zakončila větou, že být McGregorem není sakra žádný plán.
Zatím ale mladému Irovi cesta ke hvězdám vychází. Rok sbíral ostruhy v amatérech, stihl 7 zápasů, až na jeden všechny vyhrál, navíc před limitem. Skočil tedy po hlavě mezi profesionály do prestižní britské organizace Cage Warriors. Po 6 výhrách v řadě se probojoval k titulovému zápasu. Nebyl by to ale pořádný příběh, kdyby se v tom momentě něco nepokazilo.
Pět týdnů před zápasem si Ian utrhl zadní zkřížený vaz v koleni. Vzdát se životní šance přesto nehodlal. A pak přišel další zvrat. Zbývalo 10 dní, když mladého bojovníka vyhodili z jeho týmu. "Žádný jednotlivec není důležitější než celkové blaho a bezpečnost týmu," napsali tehdy majitelé klubu na sociálních sítích a dál situaci nekomentovali.
Garryho ale nezastavila ani tato nepříjemnost a po pětikolové bitvě si nakonec šampionský pás připnul. Den na to se mu ozvali z UFC. Před premiérovým zápasem v nejslavnější organizaci se vydal za tréninkem do amerického Sanford MMA, kde už zůstal. Pochvaluje si zejména velké množství kvalitních sparing partnerů, kteří mu dávají zabrat. Domovskou základnu tam má například Michael Chandler, Gilbert Burns, Kamaru Usman či Viktor Pešta. A někteří z nich na mladého kolegu pějí chválu a věští mu zářivou budoucnost.
Premiéra v UFC mu nakonec vyšla na výbornou, sice zpočátku dost inkasoval, ale pár vteřin před koncem prvního kola poslal soupeře k zemi KO.
Ian Garry that is all. #UFC268 pic.twitter.com/9Wl9U3gHzX
— Brock’s Load (@_MMAMindset) November 6, 2021
"Irové jsou zpátky, bejby," křičel radostí po zápase, ale zároveň dodal, že je mu teprve 23 let a ještě se toho musí hodně naučit, než se stane šampionem. Následně vzdal hold svému slavnějšímu předchůdci, v jehož šlépějích hodlá jít. "Jeden moudrý Ir, který přede mnou kdysi do téhle stejné klece vstoupil, řekl, že tu nejsme proto, abychom se zúčastnili, ale abychom to tu ovládli. A tohle je ovládnutí číslo dvě."
Sám McGregor premiéru svého následníka sledoval a pogratuloval mu v audio nahrávce. Zdůraznil zároveň, že kvůli zápasu zůstával vzhůru až do brzkých ranních hodin, zatímco zbytek turnaje zhlédne až ze záznamu.
Podobných neporažených talentů jsme ale už viděli vyhořet spoustu. Zda se tedy Garry stane druhým McGregorem, zatím nelze říct. Dobrým znamením ale je, že on sám na to nijak nespěchá. "Mou hlavní starostí, mým hlavním cílem je růst, stát se lepším bojovníkem," říká, ale už teď vyhlíží den, kdy se v oktagonu potká s Khamzatem Chimaevem.
Ještě předtím ale bude muset projít přes Američana Dariana Weekse (5-1), který na něj čeká už tento víkend. Zda se mu to povede a přidá do svého profesního životopisu už 9. profesionální výhru v řadě, zjistíme cca o půl čtvrté ráno našeho času.
Vstoupit do diskuze (0)